Časy, kdy byla Česká republika atraktivní pro zahraniční investory, jsou pryč. Pracovní síla podražila, chybí infrastruktura, obce nemají peníze na kofinancování projektů. Shodli se na tom účinkující panelu „Daňová politika a podpora investic, rozpočtové určení daní” na výroční konferenci AFI.
Řešení, jak posílit samostatnost obcí při rozhodování o příchodu investorů stejně jako jejich finanční kapacitu, v tuto chvíli není. „Máme ale jasno, co je třeba zlepšit. Rozpočtové určení daní, zvýšit přístup a pravomoci regionů a obcí k tomu, jak zacházet se svým majetkem, aby si vybudovaly a vylepšovaly vlastní konkurenční pozici. V prostředí, kde neexistuje konkurence, se ztrácí se motivace, včetně té politické. Samosprávy mají často menší zájem o projekty, než by měly mít,” shrnul diskusi předseda Sdružení pro zahraniční investice (AFI) Kamil Blažek. Akce se konala 3. září v Kongresovém centru ČNB v Praze.
Úpravy v rozpočtovém určení daní, minimálně na úrovni daně z příjmu právnických osob, je podle debatérů neprůchozí kvůli ministerstvu financí, kvůli vládě i samotným obcím. „Je vidět, že je tu nedostatek vůle ke kompromisu, proto je třeba najít společnou cestu,” zdůraznil Blažek. Rozpočtové určení daní v tuzemsku stanoví, do jakého rozpočtu plyne příslušná daň nebo její část, přičemž právě daňové příjmy hrají rozhodující úlohu pro příjmy obecních rozpočtů a mají velký vliv na jejich finanční stabilitu a nezávislost.
Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí, na konferenci připomněla, že svaz dlouhodobě žádá o svolání pracovní skupiny k rozpočtovému určení daní. „Bylo to domluveno v březnu, pak přišla pandemie, opět jsme žádali, odpovědí bylo vyčkejte na poslední kvartál. Teď máme polovinu září, opět bude žádat pro projednání tohoto tématu v říjnu a listopadu. Rozpočtové určení daní je pro nás klíčové, musíme zachovat autonomii obcí, potřebujeme se dohodnout, aby se balíček pro obce, který se přerozděluj, nesnižoval. Budeme usilovat o podporu lokální ekonomiky,” sdělila Vladyková.
Dodala, že důležitá je rovněž emoční rovina. „Jde o komunikaci na lokální úrovni, starosta se může starat o velmi malé území, ale musí k tomu mít potřebné nástroje a partnery,” podtrhla Vladyková. Pokud tomu tak nebude, může se stát, že obce nedosáhnout na nabídku prostředku z EU, protože nebudou mít na kofinancování.
Partner KPMG Petr Toman načrtl, jak obce postihne předpokládané zrušení superhrubé mzdy. „Výpadek pro obce může činit přes 21 miliard, při třech miliardách navíc z výběru DPH z očekávané vyšší spotřeby, bude celkové minus něco přes 18 miliard. Celkový roční výběr daní z nemovitostí ve všech obcích představuje 10-12 miliard, čili zrušení superhrubé mzdy daleko přesáhne to, na co mají obce vliv a způsobí, že jim odplyne příjem,” řekl.
Jelikož zvýšení daní z nemovitostí není na pořadu dne a k pokrytí manka nepomůže, navrhuje Radka Vladyková jít cestou narovnávání veřejného mínění. „Starostové se musí domlouvat s investory, developery a přesvědčovat o těchto projektech veřejnost. Kvalitní podnikatelský subjekt pozitivně ovlivní kvalitu života,” uvedl. Výkonný ředitel společnosti Panattoni pro Česko a Slovensko Pavel Sovička zmínil, že v několika případech dokonce žádaly o zvýšení místní daně samotné firmy, jejichž korporátní filozofie jim bránila financovat jisté aktivity, zatímco jejich odvodů by je bylo možné uhradit. „Je to o systémových řešeních,” podotkl Sovička.
Za efektivitou a plánováním soukromých investic, v porovnání s jednorázovými státními příspěvky, stojí i ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.
Publikováno na partnerských serverech idnes a lidovky.cz