Sdružení pro zahraniční investice - AFI hodnotí současný stav na poli podpory investic v Česku jako tristní. Stát potřebuje povzbudit investice jak přímé, tak i kapitálové, protože pouze rozsáhlé investice do nových výrobních, výzkumných nebo servisních aktivit zabrání hrozící recesi a zmodernizují českou ekonomiku. Nejen ve světle vrcholícího boje o gigafactory se musí změnit zákon o investičních pobídkách. Nutné je také dohnat zanedbanou přípravu průmyslových zón či investic do vodíku. Vláda by měla více využít přesunu části ukrajinských podniků a těm českým citelněji pomoci v energetické krizi.
„Za dobu 25 ti let existence sdružení AFI nebyla situace v oblasti investičních pobídek tak nejistá. Přitom historicky koordinované úsilí o zahraniční investice zahrnující konkurenceschopné investiční pobídky slavilo velké úspěchy a posunulo celou českou ekonomiku výrazně kupředu. Dekáda po roce 2000 přinesla Česku investice jako Hyundai, Toyota, Honeywell i ABB. Dodnes je naprostá většina firem, které dostaly pobídku, výraznými a dobrými zaměstnavateli. Velká část z nich také zřídila v Česku výzkum a vývoj a stala se významnými přispěvateli do státního rozpočtu,“ říká Kamil Blažek, předseda Sdružení pro zahraniční investice – AFI.
Dále Kamil Blažek k podpoře zahraničních investic doplňuje: „Je potřeba pracovat na nových investicích a to ne jen pro nová pracovní místa, ale především pro přeměnu české ekonomiky na modernější více orientovanou na služby a na tzv. průmyslová odvětví budoucnosti. Mezi ně patří velmi často skloňovaná odvětví jako vesmírný průmysl, nanotechnologie a biotechnologie, ale také sektory možná méně atraktivní na první pohled, ale o to důležitější. Jsou to automatizované stroje kombinované s umělou inteligencí, vysoce rozvinuté materiály a především investice v oblasti elektromobility.“
Česku ujíždí vlak elektromobility
Česká republika čím dál více čelí hrozbě, že z ní část automobilového průmyslu během příštích několika let vzhledem k razantnímu posunu k elektromobilitě odejde. Podceněný rozvoj elektromobility komentuje Jan Linhart, člen Řídícího výboru Sdružení pro zahraniční investice - AFI: „Česko sice navenek deklaruje zájem o investory, kteří by mohli postavit továrny na výrobu baterií do aut nebo čipů, ve skutečnosti jim ale nemá moc co nabídnout. Tím hlavním problémem je dostupnost průmyslové zóny, která bude schopna takový projekt vůbec pojmout. V Česku se v posledních letech pod dojmem nízké nezaměstnanosti systematicky zanedbávala příprava prostředí pro nové investory. Absence vhodné zóny je toho zřejmým, avšak bohužel nikoli jediným důkazem.“
Kamil Blažek proto apeluje na vládu: „Vláda musí být odhodlána dávat cílenou přímou finanční podporu klíčovým investicím pro Česko, pokud je sem jinak nedostaneme. Tyto podpory se ve střednědobém horizontu státnímu rozpočtu mnohonásobně vrátí. Ještě důležitější ale je konstantně utvrzovat ty investory, o které stojíme, o stabilní podpoře české administrativy jak na nejvyšší vládní, tak i na úřednické – implementační úrovni. To platí jak pro bateriovou gigafactory, tak pro elektromobilitu, výrobu mikročipů, polovodičů nebo třeba investice do vodíku.“
Schvalování pobídek vrátit na MPO
Sdružení AFI doporučuje změnit zákon o investičních pobídkách tak, aby se všechny pobídky nemusely schvalovat na úrovni vlády. Toto pravidlo se ukázalo jako velmi nefunkční a kontraproduktivní. V zájmu pružnějšího a zasvěcenějšího rozhodování by se mělo schvalování pobídek přesunout zpět na Ministerstvo průmyslu a obchodu. „Individuální schvalování každé investiční pobídky vládou je skutečným zabijákem snahy přivést do České republiky důležité projekty. Tento mechanismus platí od roku 2019 a reálně znamená, že investor čeká téměř rok na to, aby se dozvěděl, zda pobídku dostane, či spíše, že ji nedostane. Současná ani předchozí vláda totiž nebyly schvalování pobídek příliš nakloněny. Navíc v konkrétních případech rozhodují způsobem, který ne vždy odpovídá navenek deklarovaným cílům. Pro investora to znamená nejistotu. Dlouhé čekání není v napjatých harmonogramech investičních projektů akceptovatelné, a také proto investor nakonec zamíří mimo Česko,“ upozorňuje Jan Linhart, člen Řídícího výboru Sdružení pro zahraniční investice – AFI.
Přesun ukrajinských podniků je příležitostí
V současnosti pozorujeme masivní přesun řady podniků z Ukrajiny do jiných zemí. Tomuto trendu nemá smysl bránit, naopak je žádoucí jej využít. Vláda by se měla snažit, aby část ukrajinských podniků přesídlila do České republiky, a nikoliv do Polska, Rumunska nebo Slovenska. Přesun ukrajinských podniků do Česka je vhodné podpořit jak kapacitně, tak úlevami a pobídkami. „Česko dokáže investice přilákat. Má řadu kladů, které ale musí umět prodat a o to se sdružení AFI konstantně snaží. O celé problematice jednáme jak s poslanci, tak i s Ministerstvem průmyslu a obchodu a dalšími zainteresovanými stranami. Věříme, že najdeme dobrou a užitečnou shodu, která pomůže nakopnout Českou republiku na trajektorii růstu, a to v co nejbližší době,“ dodává Kamil Blažek.
Energetická krize snižuje konkurenceschopnost českých firem
Dopady energetické krize na podnikání jsou nesmírně závažné a promítnou se primárně do zvýšených nákladů a nedostupnosti surovin. „Jde především o krátkodobější efekty krize, zejména v situaci, kdy podniky nebudou moci výrazně zvýšené náklady bezprostředně přenést do cen svých výrobků. Druhým problémem je snížená konkurenceschopnost na mezinárodních trzích, kde se především utkávají s konkurencí podniků primárně z mimoevropských zemí, kde se ceny energií tak výrazně nezvýšily,“ říká Kamil Blažek a opět apeluje na vládu: „Vláda by měla být připravena cíleně pomoci podnikům ve chvíli, kdy by hrozilo, že mohou začít krachovat. Pomoc si lze představit individuální i sektorovou, ve formě úvěrů či přímých podpor. Dlouhodobé řešení je potřeba připravit velmi rychle a otevřeně komunikovat změny v energetické politice tak, aby se zajistili významné úspory energií a přechod na jiné zdroje. O tom vláda relativně obecně mluví, ale reálně podniky tuto podporu necítí.“