V průzkumu „Sdružení pro zahraniční investice – AFI“ 71 % investorů uvedlo, že se místní samospráva nezajímá o jejich aktivity.
Výsledky průzkumu Sdružení pro zahraniční investice – AFI mezi investory, kteří v České republice investovali v oblasti průmyslu a služeb v posledním čtvrtstoletí, odkryl téměř nulovou spolupráci mezi investory a obcemi. Téměř 71 % respondentů totiž uvedlo, že se místní samospráva nezajímá o jejich aktivity.
Český průmysl zůstává i nadále spolehlivým motorem české ekonomiky, který pumpuje do veřejných rozpočtů miliardy korun. Dotčené obce však mají z těchto peněz nedostatečný podíl, a to snižuje jejich potenciál k rozvoji i motivaci k podpoře rozvoje nejen průmyslových zón. Potvrzuje to studie KPMG, která analyzovala finanční a nefinanční přínosy průmyslové nemovitosti. V důsledku tohoto stavu Česko přichází o prostory vhodné k výstavbě industriálních nemovitostí a postupně ztrácí dech v souboji o investory s okolními zeměmi.
Klára Sobotková, místopředsedkyně kontrolní komise Sdružení pro zahraniční investice – AFI: „Z výsledku průzkumu, ve kterém téměř 71 % respondentů uvedlo, že se místní samospráva nezajímá o aktivity a možnou podporu jejich firmy vyplývá, že většina firem vnímá nezájem místních samospráv o dění v průmyslových areálech v katastru obcí, což odpovídá i neradostnému stavu v povolovacích procesech při jakémkoli rozvoji. Problémem je nedostatek pozitivní motivace pro spolupráci. Místní samosprávy se soustředí jen na případný negativní dopad z podnikání, protože nevidí reálný přínos. Řešením by přitom (mj.) mohla být změna rozpočtového určení daní s větším příjmem obecního rozpočtu z podnikatelské činnosti v rámci katastru obce.“
Analýza KPMG zpracovala dokonce modelový příklad, kdy pracovala s výrobním závodem o rozloze 25 000 m2 a 140 zaměstnancích. Analýza potvrzuje, že díky takové budově přitečou do veřejných rozpočtů jen z daní, odvodů a pojistného, v průběhu 30ti let, téměř tři miliardy korun. Z toho připadne státu na daních téměř 2,3 miliardy, dotčené obci přímo pak jen 15 milionů korun. Výstavba a následný provoz závodu dále vygeneruje v ČR celkovou spotřebu přes 61 miliard korun a celkové tržby ve výši téměř 112 miliard korun. Stejný výrobní závod umístěný v Německu, dle analýzy KPMG, přinese do rozpočtu obce v průběhu 30ti let 1,5 miliardy korun. Motivace samospráv v ČR a v Německu je v oblasti rozvoje průmyslu propastná.
„Jako lídr českého trhu už se nemůžeme dívat na to, jak obce stagnují a stávají se apatické k rozvoji, přestože mají šanci vzkvétat. Jsou města, která už desítky let čekají na obchvat a rozšíření přetížené kanalizace, a přitom mají za humny 5 průmyslových hal, říkám si, že tady je něco špatně. Naše společnost potřebuje, aby obce měly větší podíl na daňových příjmech generovaných ve vlastním katastru, a dokázaly si tak samy poradit s negativními dopady průmyslu, a ještě k tomu využily část těchto prostředků k dalšímu rozvoji. Letošní úprava koeficientů daně z nemovitých věcí, je sice krokem vpřed, ale zásadní úprava rozpočtového určení daní je nevyhnutelná, “ doplňuje Klára Sobotková, která mimo jiné pracuje pro společnost Panattoni.
Průmyslový developer Panattoni je lídrem na českém i evropském trhu industriálních nemovitostí. Jeho aktuální apel na spravedlivější přerozdělení daní ve prospěch dotčených obcí navazuje na dlouhodobé poslání dobrého souseda, podle kterého se firma chová ve všech lokalitách, v nichž působí.